Proč Baraba?

 

V časech dávno minulých vyráželi barabové každý den odvést svůj kus hrdé a nebezpečné práce. Stavěli železnice, razili tunely, žili mezi kamením, pražci a ocelí. Po celodenní dřině jim pořádnou žízeň mohla zahnat jenom jediná věc. Pěnivý, hořký a jantarově vydatný půllitr.

Barabové odváděli dobře svou práci, práci, na kterou si nikdo jiný netroufnul a nikdo jiný ji za ně neudělal. Proráželi zemi i skálu, čelili nebezpečí a vzdorovali nástrahám. Dřina to byla těžká a hrubá, ale vyžadovala také dovednosti a zkušenosti. Právem byli na svůj cech hrdí, vysoká byla stavovská čest barabů. Společenství barabů bývalo semknuté, nikoho zvenčí nepotřebovali. Co potřebovali, to už měli, věděli a uměli.